Přejte si skleník, v kterém se bude rostlinám dobře dařit a splní vaše představy? Pak si odpovězte na těchto pět otázek. A investujte do užitečných doplňků.

1. JE DŮLEŽITÝ JEHO TVAR?

Zahradní skleníky lze rozdělit podle tvaru na klasické se sedlovou střechou (sem patří i modely ke zdi) a skleníky obloukové konstrukce. Zatímco první typ umožňuje lépe využít vnitřní prostor, druhá varianta zajišťuje maximální dopad slunečních paprsků v průběhu dne.

Co se týče velikosti, záleží pouze na vás, jak prostorný výrobek zvolíte. Někomu postačí menší skleník do 8 m2, jiný dá přednost většímu skleníku (nad 8 m2), jenž umožňuje pěstovat větší množství rostlin. Výška by pak měla být mezi 1,5 až 2 m, což závisí i na výšce vaší postavy, protože byste se ve skleníku měli cítit komfortně.

2. JAKÝ TYP KONSTRUKCE ZVOLIT?

Nejrozšířenější stále zůstává ta kovová – pozinkovaná nebo hliníková, obě jsou dostupné v různých typech a provedeních a bezúdržbové, výrobci u nich garantují vysokou odolnost vůči působení povětrnostních podmínek. Za nevýhodu těch hliníkových lze označit vyšší tepelné ztráty rámu, což vyžaduje v zimních měsících silnější vytápění a lepší izolaci. Pokud však máte nevytápěný skleník, který slouží k prodloužení sezony pěstování, může vám to být jedno. Čas od času se lze setkat i s dřevěnými konstrukcemi – dobře zapadnou do zahrady, ovšem vyžadují pravidelnou údržbu. Setkáte se i s výrobky plastovými – ovšem tento materiál se více než na konstrukci využívá na výplně oken.

Kovová konstrukce skleníku

• Hliník je snadno tvarovatelný, lehký a snese i velké zatížení. Profily bývají navíc tvarované tak, aby bylo možné připevnit různé druhy krytiny. Nevýhodou je vyšší cena. Ta je však odůvodnitelná vysokou kvalitou a odolností.
• Pozinkovaná ocel byla v minulosti velice populárním řešením a jeho obliba stále trvá. Konstrukce je pevná a odolná, přitom si udržuje lehkost a povrch je zpravidla upraven tak, že nekoroduje. Snese zatížení sněhem i ledem.
• Ocel je z uvedených kovů nejtěžší, proto jsou skleníky s ocelovou konstrukcí nejstabilnější. Oproti hliníku se navíc jedná o výrazně levnější variantu. Mějte však na paměti, že tento materiál vyžaduje povrchovou úpravu proti korozi.

3. POLYKARBONÁT NEBO SKLO?

SKLO
Skleníky ze skleněných tabulí (odtud také jejich název) jsou  křehčí, těžší a náchylnější k rozbití (spadlá větev, zmrazek ze stromu a podobně). Proto je dnes mnohem častější skleníková výplň z dutinkového polykarbonátu.

POLYKARBONÁT
Dutinkový neboli komůrkový polykarbonát je lehčí, nezatěžuje tedy tolik skleníkovou konstrukci. Má také lepší světelnou propustnost než klasické sklo. Dutinky světlo rovnoměrně vedou, nelámou je, takže je rovnoměrně rozptýlí.

Obrovskou výhodou dutinkového polykarbonátu je jeho nízká hmotnost, pružnost a odolnost. Nerozbije se tak snadno jako sklo, při přepravě a montáži ani běžném provozu na frekventovaném místě není tak náchylný k poškození a odolnější je i vůči vlivům počasí.

4. JAKÁ VELIKOST JE TA SPRÁVNÁ?

Prvním krokem je rozhodnutí o tom, jak velký prostor budete potřebovat. Pokud uvažujete o menším prostoru, do kterého umístíte pár okrasných rostlinek, bylinky či zeleninu menšího vzrůstu doporučujeme určitě kvalitní pařeniště. Pařeniště je vhodné také pro zahradníky - začátečníky. Vzhledem k estetické úpravě je vhodné také do okrasných zahrad. Poskytne Vám všechny funkce jako skleník a navíc s menšími náklady. Jeho nevýhodou oproti skleníku jsou ale mnohem menší rozměry.

Pokud jste naopak již zkušeným a nadšeným zahradníkem a potřebujete větší prostor, doporučujeme investovat do bytelného skleníku, který umožňuje vypěstovat pořádnou zásobu zeleniny a ovoce pro celou rodinu i rostliny vyššího vzrůstu.

Při výběru bude třeba zvážit také to, jakou velikost skleníku potřebujete. Ta se odvíjí od velikosti zahrady, počtu plánovaných rostlin, spotřeby plodin v domácnosti apod.

• Malé skleníky - mají plochu přibližně 5 - 10 m² a hodí se spíše pro předpěstování rostlin nebo pro jednotlivce či páry.
• Středně velké skleníky – dosahují plochy cca 10 - 20 m². Tyto rozměry obvykle postačují k produkci plodin pro čtyřčlennou domácnost.
• Velké skleníky – mohou dosahovat rozlohy i více jak 40 m², je však třeba počítat s tím, že pokud tuto hranicí překročí a zároveň budou vyšší než 5 metrů, bude třeba vyřídit k jejich výstavbě stavební povolení.

5. KDE JE SPRÁVNÉ MÍSTO PRO SKLENÍK?

Pokud si vyberete vhodný typ skleníku, je třeba pro něj najít v zahradě to správné místo. Hodně při tom záleží na tom, zda budete zalévat konví nebo ho napojíte na nádrž s dešťovkou či vodovodní řad, a jestli do něj chcete zavést elektřinu. Pak by měl být co nejblíže zdrojům. Protože čím dále od nich bude, tím dražší bude jeho napojení. A elektřina a voda se rozhodně pro pěstování hodí.

Pro skleník hledejte takové místo, kde ho nic nestíní, není zde vystaven poryvu větru a vede k němu cesta, abyste se nemuseli brodit rozbahněnými záhony. Pokud to pozemek dovoluje a chcete skleník používat hlavně ve vegetačním období, zvolte orientaci sever-jih. Má-li sloužit hlavně na jaře na předpěstování vlastní sadby, a na podzim, doporučuje se orientace východ-západ.

A kam ho nikdy nedávat? Určitě se vyhněte místu pod stromy, v blízkosti pergoly či vysoké budovy. Stín, který vrhají, totiž negativně ovlivňuje úrodu. Na podzim zase špiní skla, Na stromech navíc žije spoustu druhů hmyzu, a také choroboplodných zárodků, které by se mohly snadno rozšířit i na pěstovanou zeleninu.

Pozor také na místo v průvanu nebo mrazivé kotlině – to se stává ve svažitém pozemku, když ho dáte do spodní části. Pak je třeba skleník vytápět, což pěstování prodražuje.

VHODNÉ DOPLŇKY DO SKLENÍKU

Větrání – nejde o doplněk, ale nutnost. Bez pravidelné výměny vzduchu by rostliny brzo napadly houbové choroby. Nutné je střešní větrání z obou stran, pokud nemáte ventilátor, otevírejte také dveře, abyste zajistili proudění vzduchu. Levnější skleníky jsou běžně dodávány pouze s manuálně otevíratelnými okny. Pokud se o větrání nechcete starat, určitě se vyplatí investovat do automatických otvíračů. Jsou tvořeny pístem, který funguje na principu tepelné roztažnosti vosku a se zvyšující se teplotou hýbe s pákou, tedy i oknem. Na zimu je třeba otvírač vymontovat, aby nedošlo k poškození mrazem.

Vytápění – vytápění, které umožní celoroční růst i choulostivých rostlin, je poměrně nákladné. Ovšem temperování, které zajistí pouze podmínky pro zimování druhů, jež nesnášejí mráz, je levnější a pro toho, kdo pěstuje mnoho přenosných rostlin, může být velmi užitečné. Zajímavou možností jsou speciální kabely, které zanoříte do půdy. Teplo odspodu sazenicím svědčí. Pro vytápění jsou vhodnější polykarbonátové, dobře izolované skleníky.

Osvětlení – nedostatek světla vede k vytahování pěstovaných rostlin. Zvlášť pokud nemáte ideální orientaci skleníku, určitě do něj investujte.

Pracovní stůl – pracovní plochu potřebujete nejen na přesazování rostlin. Doporučuje se mít ve skleníku stolek s plochou alespoň 60 x 55 centimetrů, doporučená výška pro práci v sedě činí 90 centimetrů. Ve velkém skleníku si lze pořídit i rozměrnější.

Stínění – v horkém létě je nezbytné, předejdete tak popálení rostlin. Možností máte několik – instalovat sem můžete žaluzie, rohože či sítě. Ale také skla natřít speciálními barvami, které na podzim zase umyjete.

Závlaha– také ve skleníku oceníte automatickou kapkovou závlahu – šetří vodu, váš čas i práci. Navíc listy zůstávají suché, a tak se uvnitř šíří houbové choroby.